|
|
|
Rybník Medlov (mapa) Přímo u hotelového komplexu Medlov se nachází stejnojmenný rybník. Jeho rozloha je 22 ha a leží v nadmořské výšce 710 m n. m. Rybník Medlov založil v polovině 16. století Vilém z Pernštejna. V roce 1934 bylo u rybníka vybudováno rekreační středisko lyžařským reprezentantem Leošem Stehlíkem. Ze střediska se později stala Zotavovna VIII. všeodborového sjezdu a z něj je dnes současný hotel. Hlavní přítok a odtok vody je zajišťován potokem Medlovka. Zdrojem vody jsou pak i malé přítoky ze zalesněného území. Nedaleko proti proudu Medlovky se nachází rybník Sykovec, další významný rybník v okolí. Medlovka je pravostranným přítokem řeky Fryšávka, jejíž povodí bylo zařazeno do tzv. Zelené knihy Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) jako chráněné území. Fryšávka dále ústí u obce Jimramov do Svratky jako pravostranný přítok. Svratka se poté vlévá do řeky Dyje, ta ústí do Moravy, která je přítokem Dunaje. Rybník Medlov se tedy nachází v úmoří Černého moře. Medlov (710 m n. m.) a Sykovec (724 m n. m.) jsou nejvýše položené rybníky celé Českomoravské vrchoviny. Stožáry u Studnice (mapa) Studnice jsou malá vesnice, nejvýše položená osada na Českomoravské vrchovině. Nachází se asi 5 km na sever od Nového Města na Moravě. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres. Ve Studnici se narodil Jan Evangelista Nečas. Nad příjezdovou silnicí k vesnici se nacházejí tři stožáry podobné stožárům velmi vysokého napětí, sloužící k měření vlivu teploty a větru na tvorbu námrazy. Nynější ocelové stožáry v místě stojí od roku 1980, kdy nahradily dřevěné tyče. Stožárům však v roce 2005 skončilo poslední prodloužení povolení a je pravděpodobné, že v dohledné době budou muset být odstraněny. Z úbočí kopečku, kde se nachází poslední stožár, lze občas spatřit rakouské Alpy. Vorlova pivní jáma (mapa) Vorlova pivní jáma je samoobslužné občerstvení pro osvěžení poctivých turistů. Pivní jámu naleznete poblíž stožárů u Studnic, asi 300 metrů severovýchodně. Vorlova pivní jáma je součástí přístřešku Paseky. Pasecká skála (mapa) Pasecká skála je rulový útvar s nadmořskou výškou 819 m n. m. na vrcholu jednoho ze tří skalních bloků v Pohledeckoskalské vrchovině a přírodní památka o rozloze 3,66 ha v CHKO Žďárské vrchy. Pasecká skála se nachází na katastrálním území Studnice u Rokytna, části Nového Města na Moravě. Zalesněný vrch se skalními výstupy až 18 m vysokými, členitou skalní hradbou, mrazovými sruby, puklinovými jeskyněmi, kryoplanační terasou a balvanovým polem tvoří horniny dvojslídný migmatit až ortorula typu metamorfitu, v nižších polohách na jihozápadě dvojslídný svor, kutnohorsko-svratecké geologické oblasti v soustavě Českého masivu (krystalinikum a prevariské paleozoikum). Vrcholová část se skalními bloky a lesním porostem je od roku 1979 zvláště chráněné území přírodní památky v CHKO Žďárské vrchy a se shodným názvem a územním vymezením také v chráněné oblasti přirozené akumulace vod v severozápadní části Hornosvratecké vrchoviny. Lokalita náleží do povodí řeky Svratky, jihozápadním okrajem vrcholové části prochází rozvodnice povodí řeky Fryšávky a potoku Medlovka. Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod s názvem „U skal“ a geodetickým označníkem s nivelací 818,62 m n. m., litinový svorník zapuštěný do skály se nachází na plošince nejsevernějšího skalního bloku s názvem Vyhlídka. Na skalách roste roztroušená borovice lesní, bříza bělokorá a jeřáb ptačí, v jejich okolí se nachází hospodářský les s převahou smrku ztepilého. V blízkém okolí skalních útvarů se dochovala ukázka původních smrkových bučin, roste zde také buk lesní a méně jedle bělokorá. Bylinný podrost je chudý, roste zejména borůvka černá, šťavel kyselý, metlička křivolaká a kapraď rozložená. Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků, z mechorostů například štěrbovka skalní. Na území přírodní památky žijí běžné druhy lesních ptáků, mezi nimi například datel černý, ořešník kropenatý, strakapoud velký, také krahujec obecný, krkavec velký, poštolka obecná, sýc rousný, ze vzácnějších druhů hnízdí výr velký , žije zde také jelení zvěř. Vrchol skalního bloku s názvem Vyhlídka a trigonometrickým bodem je rozhledové a cílové místo modře značené turistické trasy. Od rozcestníku s názvem Pasecká skála vede krátký a prudce stoupající závěrečný úsek balvanitým polem a na skalním podloží, na trase jsou řetězy a upravená nášlapná ploška. Do vrcholové části směřuje také turistická trasa zeleně značená v úseku Kadov – Pasecká skála – Studnice, vedená jihozápadní částí přírodní památky s rozcestníkem Pasecká skála. Z vrcholové skály je rozhled v rozmezí SZ až V, na JV až SZ brání ve výhledu skalní bloky a vzrostlé dřeviny. Z upravené vyhlídky je pohled na centrální část Žďárských vrchů, částečně obce Fryšava a Kadov, městys Sněžné, vesnická památková rezervace Krátká a oblast kolem Samotína. Pasecké skály jsou využívány horolezecky, nachází se zde více než 100 lezeckých cest. Nejnáročnější cesty jsou vyznačeny na útvarech Pernštejn a Vyhlídka (klasifikace UIAA 7 a 8-). Devět skal (mapa) Devět skal (836 m n. m.) je nejvyšší vrchol geomorfologického podcelku Žďárských vrchů a druhým nejvyšším vrcholem celé geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny. Nalézá se na katastrálním území Moravské Křižánky 3 km jihozápadně od obce Křižánky a 4,5 km jižně od města Svratka. Skalní labyrint tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a tři malé věžičky. Jsou to: Hlavní blok – na jeho vrcholku je vyhlídka opatřená zábradlím. Je odtud výhled na sever směrem na Svratku, rozhraní Čech a Moravy. Směrem na východ z něho vybíhá hlavní hřeben s věžičkami Královského zámku, Žďárské a Záludné věže. Dále pak Záludná věž, Žďárská věž, Královský zámek (střední, nejdelší část hlavního hřebene Devíti skal), Dvojitá věž, Pyramida, Malá věž a Strmá a šikmá věž. Křižánecký hřeben je celistvý hřebenovitý útvar nepravidelného půdorysu, proti hlavnímu hřebenu Devíti skal, dlouhý asi 60 metrů. Vyšší část s kolmou údolní stěnou má název Trůn, dvojitá věžička na okraji nese název Milenci. Výška stěn je od 4 do 16 metrů. Hrádek je osamělá skála, asi 50 metrů pod spodním koncem Křižáneckého hřebenu. U cesty směrem na Křižánky se nachází rovněž horolezecky využívaná Bílá skála. Ze skalní vyhlídky je výhled severním a jižním směrem, v západním a východním směru brání ve výhledu vzrostlé stromy. Při pohledu na jih jsou vidět stožáry u nedalekých Studnic. V severním směru se rozprostírá blízké okolí s obcemi Chlumětín a Svratouch. Dobře patrná je budova meteorologické stanice nad Svratouchem. Při dobrém počasí je možné spatřit Krkonoše, Polabskou nížinu, Kunětickou horu, Broumovskou vrchovinu, Jizerské hory, Ještěd a některé vrcholy Ralské pahorkatiny, například vrch Ralsko. Podmedlovský mlýn (mapa) Podmedlovský mlýn v Kadově je vodní mlýn, který stojí na potoce Medlovka jihozápadně od obce pod Medlovským rybníkem. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. Mlýn byl postaven kolem roku 1720 pravděpodobně na místě Kadovské nové huti. Tento panský mlýn pronajímali majitelé mlynářům na 3 roky. Roku 1761 se dostal do dědického vlastnictví dosavadního nájemce Joachyma Jelínka, vlastníka mlynářské pečetě. Mlýn pracoval až do 40. let 20. století. Během 2. světové války se v něm přestalo mlít obilí, pila byla v provozu do roku 1949. Od té doby slouží k rekreačním účelům; vlastní jej potomci českého sochaře Vincence Makovského. Mlýn na půdorysu písmene L stojí na barokních základech. Klasicistně upravená budova je zastřešena mansardovou střechou s vikýři. V roce 1755 byl vybaven jedním kolem na vrchní vodu, jedním mlýnským složením, pilou jednuškou se svěrákem na vytahování pily a čtyřmi stoupami na výrobu krup. Roku 1897 pilu nahradil rámový katr. Voda na vodní kolo vedla náhonem. V roce 1930 byl mlýn poháněn kolem na svrchní vodu s průtokem 0.15 m³/s, spádem 5.05 m a výkonem 9.84 k, pilu pohánělo kolo na svrchní vodu s průtokem 0.075 m³/s a spádem 5.05 m. Krátká (mapa) Krátká je malá vesnice, část městyse Sněžné v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na západ od Sněžného. Prochází zde silnice II/353. Celá vesnice byla v roce 1995 vyhlášena za vesnickou památkovou rezervaci. První písemná zmínka o obci Krátká pochází až z roku 1727, kdy hraběnka Marie Josefa Hohenzollernová povolila vykácení části lesa Teplá a vystavění domků pro lesní dělníky a také dělníky z kadovských železáren. V té době se nově vzniklá osada nazývala Teplá, současné jméno Krátká se poprvé objevuje až roku 1735. Po roce 1781, kdy byl vydán toleranční patent, se z obce mělo stát centrum evangelíků celého okolí. Proti tomu se postavili obyvatelé obcí Německé (dnes Sněžné) a Líšné a z projektu, podle kterého zde měla vyrůst evangelická modlitebna a hřbitov, nakonec sešlo. Roku 1850 se obec stala součástí Kadova, ale už o 17 let později se Krátká stala opět samostatnou. Pod Kadov se vrátila v roce 1964, od roku 1992 je součástí Sněžného. V Krátké se nachází několik pamětihodností:
Texty pocházejí z Wikipedie, pod licencí Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0) . |
|
|
Informace: 728 744 058 |
© J&J 20. 2. 2016 |